neděle 23. října 2016

Rothmayerova vila

 

Rothmayerova vila


                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                             V úterý 18. října jsem měl tu čest navštívit nádhernou rodinnou vilu architekta Otto Rothmayera. Tento prvotřídní architekt, který byl spolupracovníkem Jože Plečnika si roku 1929 postavil vilu pro sebe a později i pro svou rodinu. Základní koncept vily je převzatý z Plečnikovy vily Stadion v Lublani. Ta se Rothmayerovi natolik zalíbila, že si poupravenou kopii postavil v Praze na Břevnově. Tento dvou patrový dům nemá složitou konstrukci a je v zásadě tvořen pouze kvádrem a k němu přilepeným válcem, ve kterém se schovává točité schodiště. Interiéry Rothmayerovy vily nejsou nijak rozlehlé, ovšem překvapí skvělými doplňky jako dřevěným nábytkem vlastní výroby. Mezi další lákadla patří bez vyjímky zahrada a střešní terasa, která v době vzniku vily byla perfektní rozhlednou na panorama Prahy. Dnes již ve výhledu stojí moderní zástavba, ale ve třicátých létech byla tato stavba jedinou v širokém okolí.


     

Perfektním detailem byli úložné prostory. V domě opravdu nebylo mnoho místa a úložiště se proto schovávali pod okna nebo nad dveře. Právě tak tomu bylo v pracovně Otty Rothmayera. 
Vila člověka na první pohled zaujme svým zevnějškem. Nejen přední fasádou, ale hlavně potom tubusem se schodištěm. Ten vyčnívá nad stření terasu obytné části domu a je tak nejrozpoznatelnějším prvkem domu.


     





Hlavní náplní naší práce bylo hledat proporční vztahy ve vile. Základním prvkem je podle mého názoru souměrnost a celkové členění vnitřního prostoru. Kostrou celého domu je točité schodiště a z něj vedoucí chodba, která se poté rozděluje do dvou stejně velkých pokojů po levé a po pravé straně. Proporční prvek je příkladem dělení délek jako tomu je u chodby v poměru s místností. 



 Jedna z věcí, které si na vile cením nejvíce je zahrada. Kousek ráje v chaosu města. 












sobota 15. října 2016

ZAN, Zadání 2

ZAN, Zadání 2:
Plošná kompozice


    Naším úkolem pro tento týden bylo vytvořit plošnou kompozici. Pomocí střihání papíru, sbírání slov a lepení útržků na papír jsme se snažili dosáhnout jistých jevů. Mezi ty nejzákladnější patří podobnost, harmonie nebo naopak chaos.

    Právě harmonie a chaos byli základním prvkem mé práce. Zde jsem proti sobě postavil více a méně. Jak je vidět z obrázku více má kolem sebe velký počet prvků a svojí podobou mi připomíná atom. Díky obrovskému počtu závislých prvků nedokáže více zjednat pořádek a řád a vytváří tak jakousi nezřízenou skupinu, která se točí kolem malého středu. Naproti tomu stojí méně. Méně schraňuje kolem sebe pouze malou skupinku prvků a proto je schopno vytvářet harmonii. Každý prvek má v tomto seskupení své místo. Tím vytvářejí další jevy plošné kompozice, příkladem podobnost nebo gradaci.

   Můžete se rozhodnout, co se Vám více zamlouvá, jestli zmatečné více nebo upravené méně. Cílem mé práce bylo naznačit fungování společnosti. Společnosti dokonalé a zmatečné. Každý z Vás teď může říct, zda je méně někdy více.


pondělí 10. října 2016

ZAN, zadání 1: Poměry a chrám

Chrám Le Galluce




     Ačkoli po Pantheonu druhou největší stavbou okrouhlého tvaru v Římě, je Chrám místními nazývaný Le Galluce docela neznámou stavbou. Oficiální název je Minerva Medica a to díky soše Minervy nalezené zde v 18. století.  Podle pověsti postaven prvním císařem Octavianem Augustem jako pocta pro jeho synovce Gaia a Lucia a to jako bazilika. Ve skutečnosti však postaven za císaře Gallienuse a to pouze jako chrám (I podle Vitruvia nemá tato stavba potřebné části na to, aby byla bazilikou). Chrám byl později připojen ke komplexu Sessorianského paláce a Licinianě zahradě.

    Chrám je velice významný pro pochopení nosných konstrukcí používaných u podobných římských staveb z tohoto období, např. Pantheon. Podobně jako v Pantheonu využívá chrám nosných pilířů po obvodu pláště, které společně se dvěma bočními kaplemi dodávají stavbě skvělou statiku. Díky tomu stavba stojí dodnes.

    Celý prostor je centrovaný kolem hlavního dómu a jeho středu. Tato kružnice je základním kamenem celého chrámu. Ten je prakticky dělen na tři části, hlavní dóm, boční kaple a přesálí. To je paralelně odděleno od zbytku a má vlastní středový bod.


    Celá budova je vyvážená, harmonická a přesně dodržuje pravidla symetrie. Ať už jde o orientaci kolem středových bodů nebo půlení délek. A to dělá ze stavby dokonalé dílo starověké architektury.


Současná podoba